vyjíždíme do Karatsu, japonského přístavu na ostrově Kyušiu. Malebný pohled na zarostlé stráně zelení. První loďky odjíždějí do města.
Není peněz, ale většina přesto jde se podívat. První dojem, překvapující ladnost a pestrost hor, domů a lidí. Nevíme, čemu se máme více v Japonsku obdivovat, zemi, či obyvatelstvu, přírodě, či umění, starému, či novému, uchování starých krásných mravů a kroje, či úžasnému pokroku, modernisování mnohých věcí, veselé mysli, duševnímu klidu, bezstarostnosti, či vřelému vlastenectví. Umění a příroda jedno jsou. Muž nesmí pouze souložiti se ženou provdanou. Vdaná žena si musí barvit zuby černě. Nemá se líbit již žádném muži. A co vlastnímu? Hůlka na jídlo = haši. Japonka je zdobená oděvem loutky. Nakládají uhlí. Bílé šátky na hlavách s rodinnými erby. Viděli jsme školu, hřbitov, ovoce, kroje, děti, náboženství šintoismus. Domácí jejich život bude konstituce. Vracíme se neradi z města, kde jsme tak pookřáli.
O 9. hodině vyjíždíme za zvuku hudby z hlubokého přístavu. Objíždíme skalnaté ostrůvky a z původního svého směru sever odbočujeme k západu až konečně k jihu. Vlevo řada ostrovů japonských, vpravo Čempalno, kde utrpěli Rusové v rusko - japonské válce. Vane prudký vítr, vidět ostrůvky až do večera. Jsou asi neobydlené. Zahrady a pole pusty. Do poledne jsme ujeli 28 mil.
Mnoho zvracejících. Loď klesá do hlubin mezi vlnami a opět se vzpíná jako bujný oř. Hukot jako od raněné lvice. Vlny se přelévají přes palubu.
31° 26´ s. š., 126° 17´ v. d., 213 mil.
Vítr se ztišuje. Cvičíme se se záchrannými pásy. V dáli vidíme temný bod. Nastává rozprava, co to je, zda loď či skalisko. Takových třenic o mořských věcech bývá více. Každý se odvolává na autoritu kapitánovu nebo německého důstojníka, Japonců a podobně.
29° 03´ s. š., 122° 53´ v. d., 228 mil.
Úterý. Již je to týden, co jsme na cestě a ujeli jsme teprve 1.309 mil. Do Singapuru nám zbývá 1.753 mil. Potkali jsme 3 lodě vpravo a 1 vlevo. Aspoň chvilku je co pozorovat, než se vynoří z obzoru (nejdříve je vidět kouř). Je vidět pevnina a maják, který vrhá trhavé světlo. Cesta počíná unavovat. Mám pocit, že jsem automat, který reaguje na zvuk trubky, volající k obědu a k večeři velice chudobné a sporé. Zavře se zde a nežije. Tropické kraje učiní prý člověka fatalistou a je to pravda.
25° 33´ s. š., 120° 25´v. d., 248 mil.
Vyhnuli jsme se bouři, zuřila za Formosou. Mysleli jsme, že uvidíme Formosu, ale marně jsme na obzoru hledali sebenepatrnější stopy její. Zářná světla lodi, kterou jsme předjeli, zůstala za námi. Jsme hrdi, že máme rychlejší loď. Najednou na vlnách začaly se objevovat jako skákající žáby, které se hnaly k lodi. Poznali jsme, že jsou to ryby, které se hnaly, jako stádo hladových vlků. Pěkný pohled na ně, jak doprovázejí loď u přídě ve vzkypěné lodě. Pozorovali jsme jejich hru. Začala debata, jaké jsou to ryby (delfín, kosatka, rejnok ap.). Toho dne jsme uviděli taková stáda 2. Večer tichl, hraje hudba a zpěv.
22° 30´ s. š., 117° v. d., 262 mil. Zbývá 1.491 mil.
Vzdálenost přístavů, ve kterýchž zase stavíme:
| Ze Singapuru | do Adenu (Džibuti) | 3.668 |
| Port Said | 1.380 | |
| do Janova | 1.560 | |
| 6.608 mil. | ||
| Vladivostok | - Karatsu | 592 |
| Singapur | 2.670 | |
| Celá cesta | 9.670 mil | |
19° 04´ s. š., 114° 44´ v. d., 224 mil, zbývá 1.247 mil. [1]
Byli jsme se podívat v kotelně: loď hnaná parou je nákladní loď nejmodernějšího typu, délka 135 m, šířka 18 m, výška stěn 11 m, ponor 8 1/2 m, nosnost 11.000 tun (prostor 7.500 registrovaných tun btto, 5.200 tun netto, 1 tuna registr. = 3 m kub.). Rychlost 10 až 12 námořních mil, parní stroj 3.000 HP, jeden šroub D 6 m, 2 kotvy na přídi po 3 tunách, 1 kotva na zádi o 1 tuně, a 1 kotva reservní. Řetěz u kotev vyzkoušen na tah 80 tun. Jeřáby po 3 - 5 tunách, největší jeden o 30ti tunách. Radiová stanice při klidném počasí a v noci na 1.200 mil. Loď má dvojité dno, 4 komory, první, druhá a čtvrtá je skladiště, třetí strojovna a uhlí. Na moře spuštěna loď před 1/4 rokem, koná první delší námořní cestu, vystavěna v Osace. Napětí na 5 atm. [2], pracuje 2,2 atm. Hřídel učiní za 1 minutu 60 obrátek. Z Vladivostoku již 560.000 obrátek, ložiska hřídele se maží tuhým tukem. Vidíme právě létající ryby. Hoši zpívají, hudba, zpěváci. Prali jsme dnes prádlo.
Vynášíme si slamníky ven. Dole odporný zápach ze semiva, které je uloženo ve skladišti.
15° 24´ s. š., 112° 58´ v. d., 242 mil, zbývá 1.005 mil.
12° 06´ s. š., 110° 50´ v. d., 234 mil, zbývá 771 mil.
Chválíme déšť, padá jemně jako májový déšť. Svlékli jsme se a na palubě přijímáme chladící sprchu. Pán Bůh přece něco vody věnuje nám na naší lodi, kde s vodou musíme šetřit. Denně ventilátory.
Cvičení všech v případě ztroskotání nebo při požáru, jsem na 7. voru. Po pravé straně před obědem viděna loď. Údery na zvonek značí hodiny. Jeden úder jedna hodina atd.
8° 17´ s. š., 100° v. d., 246 mil, zbývá 525 mil.
Velitel transportu - Pane - budu vám velmi povděčen, přijmete-li laskavě na vědomí, že lodnímu mužstvu zakázáno cokoliv prodávat, zvláště lihoviny, bez mého dovolení, poněvadž mi na tom velice záleží, aby se předešlo nepříjemnostem. Proto prosím vás, abyste zakázal vašim podřízeným osobně, žádati nějaké produkty, nebo nápoje naznačené, pro lodní mužstvo. Vy jste skončili válku způsobem, který učinil vás všem sympatickými a vzbudili obdiv celého světa. Doufám, že vaši vojáci mohou se lehce odříci od požitku lihovin, poněvadž složili právě těžkou zkoušku s úspěchem. Ovšem by se měli zříci lihovin hlavně na moři. je-li však někomu absolutně nutno je míti, bude mi příjemnějším, obstará-li si zásoby v Singapuru. Doufaje, že této záležitosti věnujete laskavě svoji pozornost, jsem Váš, v úctě hlavní důstojník za kapitána lodi Jonan Maru.
176
[1] - myšleno pravděpodobně do Singapuru
[2] - opraveno z autorem uvedených nepravděpodobných 5.000 atm.
(možná důsledek mylné interpretace anglického zápisu desetinných
čísel)