Večer přes řeku Irtyš dojíždíme do Omska. Tam stojíme přes nedostatek uhlí do parovozu až do rána.
Za šera vyjíždíme z Omska, odkudž pak jedeme již rychleji dále.
Ve 3 hodiny přejíždíme řeku Ob. Ve 2 hodiny zastavujeme se v Novo Nikolajevsku, načež opět dále.
Z rána přijíždíme do Krásnojarska. Zde se krajina již značně mění. Hned za městem široká řeka Jenisej překlenutá krásným 6ti obloukovým mostem.
Jedeme samými vršky, porostlými smrkovým a borovým lesem. Místy jest obrovské stoupání, takže jen zvolna jedeme ku předu.
Z večera v Zimě. Zbývá nám tedy asi 180 verst do Irkutska.
V poledne dojíždíme na st. Inokentěvskaja. Po hodinovém čekání přemístí nás až do Irkutského nádraží.
Ve 12 hodin odchází prapor provázen s hudbou zde stojícího 13. pluku hlavní ulicí do s. - vých. kasáren za městem ležících. Zima je zde mírnější.
Gen. Štefanik jede domů. Hovoří se, zda bude odluka církve od státu.
Dnes začínáme cvičiti.
Tyto dny byl v Jekatěrinburgu ubit kap. Tichý. Po příkazu velitele praporu máme tři dny smutek. Stojíme tu dosud s hospodářskou rotou sami. Všechny ostatní vlaky našeho pluku jsou na trati zadrženy, neboť tato je se stran ohrožena prý bolševiky.
Podle zprávy v Deníku odjel poslední vlak našich invalidů.
Prapor dostal telegram připraviti se k odjezdu na trať. Příkaz ten byl po několika dnech odvolán. Zůstaneme zde státi i nadále. Rota každý čtvrtý den staví stráž v gubernské věznici.
Ačkoliv je silný mráz slavíme narozeniny
126