uskutečnil obsazení a zabezpečení linie rakouských zákopů, granátčíky prorvané. Zde byl těžce raněn šrapnelem, který mu rozrazil lebeční kost. Následkem tohoto zranění dne 10. ledna v Čeljabinské nemocnici zemřel.
Na jeho pohřeb, nevýslovně smutný a truchlivý přišla jeho rota, delegace bratrů starodružiníků a zástupci polního děla, provázeli jej na poslední cestě jeho bratr Václav se svým bratrancem, jeden z nejstarších jeho spolubojovníků velitel č. sl. arm. sboru generál - m. Syrový, zastupující zároveň ministra gen. Štefanika, gen. m. Čeček, velitel sib. armády gen. Gajda a velitel západ. armády gen. Planžin. Čestnou stráž kolem rakve mělo šest starodružiníků a 6 důstojníků, před rakví kromě 2. roty 1. pl. šla též rota 2. pluku. Na hřbitově, nedaleko hrobu Švecova, pěvecký sbor štábu sboru zapěl chorál: "Odešel´s, bratře náš", načež se se zesnulým rozloučil za starodružiníky gen. m. Čeček, za 2. rotu její nynější velitel kap. Novotný, za čsl. vládu Dr. Křížek. Při pění sboru "Anděl lásky svaté vlá", když spuštěna rakev do hrobu, vypáleny za hřbitovní zdí 3 salvy. Vojáci čsl. republiky vzdali tak poslední poctu a poslední pozdrav mrtvému bratru, jednomu z těch největších a nejslavnějších.
Dnes v 11 hodině pochován byl podpl. Vašátko. Odešel a nevrátil se více upřímný bratr a velitel jakých pořídku.
Odjíždíme z Čeljabinska.
Večer za 37° R [1] vystupujeme v Petropavlovsku. Budeme se stěhovat do Irkutska. Proto vysláni na nádraží hoši, aby obíjeli teplušky.
Chodíme do gorodského divadla, kde se i tančí, na večeře a pod.
Ráno dán rozkaz stěhovati se do vlaku. Náš prapor pojede první.
O 6. hodině ranní opouštíme Petropavlovsk. Pro špatné stroje jedem velice pomalu.
V poledne dojíždíme do Marianovky, jež byla svého času jevištěm boje našeho 6. pluku s bolševiky.
125
[1] - ekvivalntní -46,25°C