Stojíme na nádraží v Kinělu. Nádraží přeplněno vlaky, které se stále odpravují na východ.
Od roty odešel Drozen František v štáb armádního sboru a Dolana František v nemocnici.
Za večere opouštíme Kiněl. Přijíždíme do Krotovky. Opět projíždíme ta místa známá! Ale tenkráte nám bylo veseleji jak dnes.
Je zde cukrovar s velkými zásobami cukru, mnoho jsme si odvezli na kuchyň, pamatujeme na horší doby a bude-li vždy, budeme aspoň dostávati na přilepšenou.
Odjíždíme do Mochanova. Jsme téměř poslední v ariergardu. Máme ochranou službu po trati.
Do nemocnice odešli: Vašíček Michal, Zajíček Frant., Čížek Jan a Řezníček Frant.
Do Muchanova přijíždí obrněný vlak a my odjíždíme do Tolkaje.
Stav roty: po spisku 263, přítomných 167, na cestách 34, přidělených 38, v nemocnici 24, na ošetřovně 2, v behádu 2.
Přijeli jsme do Aksakova. Přijíždíme sem nespokojeni a roztrpčeni. Nepřetržitými boji jsme vysíleni a nyní opět máme jíti na front.
Naše divise obdržela úkol (z příkazu 19. X. 1918) soustřediti se v rajoně městečka Belebeje a operacemi v sz směru rozbíti bugulmskou grupu rudých. Po příjezdu na stanici Belebej vyjíti pluku z vlaků a ubytovati se po domech. Vzíti s sebou vše nutné, zásob potravin a patron, co možno nejvíce. Ešalon prvního praporu bude státi na stanici Dovlekenevo.
Všechno tedy, celá tíha fronty leží na nás. Nebylo a nepřišlo dosud směny. A naše roty slabé (ve skutečnosti mohlo jíti a šlo do pole pouze 70 - 80 lidí a ne všech přítomných 167) jsme unaveni duševně i fysicky již od Kazaně. Národní armáda tak dlouho se formuje! Důstojnictvo v pohonách "galá" ve městech. Málo je z nich správných, co myslí s Ruskem upřímně, aby nehleděli na prospěch svoji osoby, byli nezištní. Při každé armádě bývají zálohy a zde? Zde nikde žádných nevidět.
Pád Kazaně, Simbirska a Samary hluboko se v nás nemile vdírá. Co naší nadřené krve to stálo a muselo se vše pro netečnost většiny ruských opustiti.
107