kozáci. Měli zde vítězství s bohatou válečnou kořistí.
Probouzíme se poněkud prokřehlí a ustupujeme 2 versty do zadu - vyrovnáváme front. Rudí mají číselnou převahu a stále ohrožují naše křídla.
Opět zde nocujeme v kupách sena. Baterie je v zadu ve vesnici. První četa je na zástavě na pravém křídle u roklin v místě, kde se tři údolí sbíhají tvoříce uzel.
V žaludku nám notně kručí, neb již včera od oběda jsme nevzali do úst. Náš ešalon stojí v Samaře a proto se nemůžeme potravin dočkati. Tu na silnici poznali hoši našeho rotného hospodáře, jak jede s povozkou. To bylo haló a hned veseleji. Při plných žaludkách nám nebude aspoň taková zima. Přivezl chléb, máslo a sýr. Jak každému chutnalo a brzy nebylo po ničem ani památky. Na zítřek se nemyslelo.
Krásnoarmejci s velikou přesilou a zvláště převahou jízdy ohrožovali celou frontu a bylo jisto, že ani Samary není možno hájiti. Bylo nám podivně, když jsme se podívali, kdo vlastně Samaru chrání. Druhý prapor odešel, aby si odpočinuli. Měli veliké ztráty za posledních bojů. Zbyli jsme zde pouze my první a druhá rota s rotou ruskočeského pluku a druhé baterie. Kde jsou ruští? Což zde jsme pouze my?
Časně z rána k naší přední stráži přijede jízdní nepřátelská hlídka. Naši mysleli, že jsou to kozáci. Dohadovali se, až najednou jezdci zmizeli. Na to hlášen nástup nepřítele na celé frontě. Z posic jsme vybiti nepřátelskou artilerií, která přesně cílila. Náboje padaly přesně do linie. Krok za krokem ustupujeme, majíce nepřítele v patách.
Později, když zaujímáme posici před vesnicí Vokresenskoe, vede se boj mezi naší a jejími bateriemi, který se zájmem pozorujeme.
Odpoledne opouštíme i tyto posice a přes vesnici ustupujeme ke Krjaži. Na trati dosud nekonečný dlouhý had ešalonů pomalu se smýká v před do Samary za dělostřeleckého obstřelu. Odprava úmyslně zdržována v Samaře poškozováním tratě a rozmanitými neštěstími. V Lipjagách prudký kulometný boj broneviku s nastupujícími rudými. Již brzy budou na nádraží. I vesnici Voskresenskoe, kterou jsme před chvíli opustili, mají oni. Na jednom konci my vycházeli a druhým bolševici do vesnice vstupovali.
105