Z rána do příkrých kopců s náledím špatně okovaní koně náklad nemohli vytáhnout. Koně se smekali. Pomáhalo se všelijak. A za dne bylo bláto. Vyjíždělo se ve 2 nebo ve 4 hod. ráno. Více cestami než po silnici došli jsme do Kopylova.
Měl býti oddych, ale jde se o 9 hod. do Svjatořína. Naše rota má úkol jíti po stranách poli a lesy, krýti boky. Toho dne jsme byli hrozně unaveni neschůdnou cestou. 20 verst zoranými poli, houštinami a lesy a 10 po silnici. Při spojení se s ostatními vypravovali nám, že v Kijevě se utvořila přičiněním Muny a spol. Rada česko- slovenských dělníků a vojáků. Za předsedu si zvolili Masaryka bez jeho vědomí. Kopírují Rusko! Škoda, že neslyšeli naše poznámky.
Svjatořín je složen z "dači", z letních bytů kyjevských boháčů a měšťáků. přicházíme o 1/2 8. Je slyšeti hukot děl a třeskot kulometů. Nedaleko jde boj mezi bolševiky a Ukrajinci, hajdamáky. Uleháme v plné zbroji.
Brzy vstáváme. Předcházíme 3 pluk a vcházíme do Kijeva, kolébky našeho odboje. Za odpočinku ve městě přicházejí Češi, dosud zajatci a hledají známé. "Neptej se na něj, ten s tebou mluvit nebude!" ozývaly se hlasy. Přes Kreščatik vykračujeme si hlavou vztýčenou a vesele. Nebylo znáti únavy minulých dnů. V ulicích mnoho diváků, v oknech i na balkonech. Přicházejí kijevští Češi a Češky. Kijev uviděl opět své známé veselé chlapce se zpěvem na rtech.
Na konci Kreščatiku přehlížel nás náčelník divise. U něho Maxa a Klecanda a druzí členové ORN.
Drkot po dláždění od mnoha povozek, které jely před námi. Nad námi vznáší se nízko německý aeroplan. Zdá se, že se plazí břichem po střechách. Byli jsme klidni, ačkoliv rádi bychom si byli po něm střelili. Lidé litovali, jak nás ruští zklamali. Takije molodci za Rosiju gibnuť.
Odbočujeme na Podol a blátem podél Dněpru brodíme se k mostu. Jsou vidět stopy po koňských bojích, rozrušená zdiva od výbuchu nábojů, jamky od kulek, zanechaná děla bez zámků na pospas nepohodě. (V Kijevě nás fotografoval bývalý rotný velitel Cejp, který tam zůstal.)
35