Profesor smluvního práva se při hodině zeptal jednoho z lepších
studentů: „Kdybys chtěl někomu dát pomeranč, jak bys to provedl?“ Student
odpověděl: „Tady máš pomeranč.“
Profesor byl nepříčetný: „Ne! Ne! Ne! Přemýšlej jako právník!“
Student pak odvětil: „Tak dobrá, řekl bych: Tímto dávám a doručuji vám, jako
celku i samojedinému, svůj statek a zájem, práva, nároky, osvědčení, záruky a
výhody z dotyčného vyplývající, tento zde pomeranč, jakož i veškerou
šťávu, dužinu a semena v tomto obsažená a též i veškerá práva i výhody
s ním spojené, s plnou mocí ke zkousnutí, řezu i zmrazení a jiným
úpravám k pojedení téhož, s tímto souvisící právo darování
dotyčného plodu s i bez dužiny, šťávy a semen, pokud se tímto neocitne
v rozporu s předešlými či současnými platnými normami, smlouvami subjekty
uzavřenými či jinak závaznými bez výjimky.“
Čerstvě vystudovaný právník chtěl udělat dojem na prvního klienta, který
přišel do jeho nové kanceláře. Připravil si do ruky telefonní sluchátko a když
klient vstoupil, předstíral hovor: „Je mi to hrozně líto, ale mám takový hrozný
nával, že se k vašemu případu dostanu nejdřív tak za měsíc.“
Pak zavěsil, otočil se ke vstoupivšímu klientovi a zeptal se ho: „Co pro vás
mohu udělat?“
„Nic“, odpověděl ten muž, „přišel jsem jen zapojit telefon.“
Ďábel navštívil kancelář mladého právníka a udělal mu nabídku.
„Mohl bych pro tebe ledacos zařídit“, povídá. „Pětinásobně zvýším tvůj
příjem. Tví partneři tě budou mít rádi. Tví klienti tě budou respektovat. Budeš
mít 4 měsíce volna každý rok a dožiješ se sta let. Jediné, co za to chci, jsou
duše tvé ženy, tvých dětí a dětí tvých dětí. Ty budou navěky hnít
v pekle.“
Právník chvíli přemýšlel a pak se podezíravě ptá: „Kde to má nějaký
zádrhel?“
Dvě mladé, atraktivní a dobře vzdělané čerstvě graduované právničky Sally a
Edith soutěžily o prestižní místo. V rámci přijímacího pohovoru se každé
z nich zeptali, proč chce nastoupit právě tam.
Edith odpověděla, že chce pracovat pro firmu s dobou reputací, které jde o
pravdu a spravedlnost.
Sally jednoduše otevřela kabelku, vyndala z ní dost hubenou peněženku a
položila ji na stůl před seniora firmy. „Chtěla bych, aby ztloustla, jak nejrychleji
to půjde“, povídá.
Sally byla přijata.
Mladý právník, který právě převzal otcovu firmu, přispěchal jednoho večera
celý vzrušený domů.
„Tati, tati, poslouchej“, křičel, „právě se mi podařilo konečně urovnat
McKinneho spor.“
„Urovnat!“, vykřikl otec nevěřícně. „Proč proboha, ten jsem ti dal jako
životní rentu."
Nováček v právnické firmě byl poslán do vzdálené země reprezentovat
stálého klienta firmy, obviněného z loupeže. Po několika dnech případ
vyhrál, klient byl osvobozen a propuštěn.
Právník, rozjařený úspěchem, hned poslal firmě telegram: „Spravedlnost
zvítězila.“
Zkušený kolega ihned spěšně telegrafoval zpět: „Okamžitě se odvolej.“
|