„Tak jo, ale ty začni“, odpovídá ten druhý. Tím byla konverzace u konce.

Právník pomáhal stařence sestavit poslední vůli. Naúčtoval si za to sto dolarů. Stařenka mu dala stodolarovku, ale nevšimla si, že je k ní přilepena ještě jedna.

Právníkovi okamžitě vytanul na mysli etický problém: „Řeknu o tom svému partnerovi?“

Právník, diskutující strategii případu s kolegou, povídá: „Až oslovím porotu, budu se přimlouvat za shovívavost.“

„Nic takového!“, křičí partner. „Ať si Shovívavost opatří svého vlastního právníka.“

Právník se připlahočí domů po dni na golfovém hřišti s partnerem.

Žena se ho ptá: „Kde máš partnera?"

„Henry vydržel jen do páté jamky“, odpoví právník.

„No to je ale otrava“, odvětí žena.

„To teda jo“, pokračuje právník, „dál to byla pěkná fuška, pořád dokola: odpálit míček, popotáhnout Henryho, odpálit míček, popotáhnout Henryho..."

Dva právníci, partneři ve firmě, obědvali v restauraci, když tu náhle jeden z nich vyskočil od stolu a vykřikl: „Musím honem běžet zpátky do kanceláře, zapomněl jsem zamknout trezor.“

„Čeho se bojíš“, ptá se ho kolega, „vždyť jsme oba dva tady."

Dva právníci se procházeli lesem a náhle spatřili rozzlobeně vypadajícího medvěda. První z nich hned otevřel kufřík, vyndal z něj tenisky a začal si je rychle obouvat.

Druhý na něj kouká a povídá: „Co blázníš, nikdy nedokážeš běžet rychleji než ten medvěd!“

„To taky nemusím“, odpovídá ten první. „Musím jen běžet rychleji než ty.“

Právník leží na smrtelné posteli. Jeho celoživotní partner ve firmě je u něj.

„Honzo“, povídá, „musím se ti k něčemu přiznat. Třicet let jsem spal s tvou ženou a jsem i otcem tvé dcery Heleny. Navíc jsem deset let kradl firmě peníze.“

„Jen buď klidný a už na to nemysli“, Honza na to. „Já jsem zase byl ten, kdo ti přidal arsenik do martini.“