Skutečný příběh: Usvědčený podvodník byl nedávno opět přistižen v New Yorku. Předstíral, že je právníkem. Jeden soudce k tomu poznamenal: „To mne mělo hned napadnout, že není právník. Byl vždycky tak dochvilný a zdvořilý.“

Právnička vstoupila do procesní síně a spatřila svého oponenta. Hned se jí ptal: „Tihle lidé tady jsou tví svědci?“ Když přisvědčila, povzdechl si: „Tak tos vyhrála. Ty jsem sám použil už dvakrát.“

Soudce hřímal na svědka: „Je vám jasné, že jste přísahal mluvit pravdu a nic než pravdu?“

„Ano."

„A je vám jasné, co se stane, když budete vypovídat křivě?“

„Jistěže“, povídá svědek, „moje strana vyhraje.“

Právník prováděl křížový výslech svědkyně: „Říkáte, že jste se stavěla u paní Michálkové doma hned po snídani. Pověděla byste porotě, co vám řekla?“

„Námitka, vaše ctihodnosti“, vykřikl druhý právník.

Následovala dlouhá diskuse mezi právníky, zda je otázka přípustná nebo ne. Po 45ti minutách nakonec soudce rozhodl, že otázku připustí.

„Tak“, pokračoval první právník, „odpovězte, prosím na otázku: Co řekla paní Michálková, když jste k ní třetího prosince po snídani přišla?“

„Nic“, odpovídá svědkyně, „nebyla zrovna doma.“

Jedna paní svědčila v případu újmy na cti.

„Opakujte zde, prosím, ta pomlouvačná tvrzení přesně tak, jak jste je vyslechla“, vyzval ji obhájce.

Svědkyně váhala: „Já něco takovýho nemůžu před slušnejma lidma vypustit z pusy“, zaprotestovala.

„Dobrá", vece právník, „tak to jen pošeptejte tadyhle panu soudci."

Trochu nejistý svědek automobilové nehody vypovídal například takto: „Myslím, že svítila oranžová“, nebo „myslím, že ještě pršelo.“

Právník protistrany ho přerušil a posměšně prohlásil: „Nám je úplně jedno, co myslíte. Co víte?“

Svědek se podrážděně odmlčel a pak odpověděl: „V tom případě mohu klidně opustit soudní síň. Nejsem právník, abych dokázal mluvit a nemyslet při tom.“

Rudolící soudce zahájil jednání po dlouhém obědě. Prvním případem byl muž obviněný z jízdy v opilosti, který se hájil tím, že to prostě není pravda: „Jsem zrovna tak střízlivý jako vy, vaše ctihodnosti.“

Soudce okamžitě rozhodl: „Zapisovatel zaznamená, že obviněný se přiznal. Odsuzuji ho na 30 dní.“

Farmář Joe žaloval přepravní společnost o náhradu za zranění, která utrpěl při dopravní nehodě.

U soudu elegantní právník přepravní společnosti farmáře vyslýchal: „Neřekl jste přímo na místě nehody, že jste úplně v pořádku?“

Farmář Joe odpověděl: „No, povím vám, co se stalo. Zrovna jsem naložil svou oblíbenou mulu Besie na..."

„Neptal jsem se na žádné podrobnosti“, přerušil ho právník, „prostě odpovězte na otázku. Řekl jste přímo na místě nehody „jsem úplně v pořádku“ ?“

Farmář Joe pokračoval: „No, zrovna jsem dal Besie do přívěsu a vyrazil dolů po hlavní..."

Právník ho okamžitě znovu přerušil: „Vaše ctihodnosti, snažím se prokázat fakt, že na místě nehody tento muž řekl policistovi, že je v úplném pořádku. Teď, několik měsíců po nehodě, žaluje mého klienta. Domnívám se, že se snaží podvodně vymoci peníze. Mohl byste mu prosím říci, aby jednoduše odpověděl na otázku?“

Znuděného soudce ale Joeova historka zajímala, a tak rozhodl: „Rád bych si vyslechl, co nám Joe o své oblíbené mule Besie poví.“

Joe soudci poděkoval a pokračoval: „No, jak už jsem říkal, zrovna jsem naložil Besie, svou oblíbenou mulu, do přívěsu a vyjel dolů po hlavní, když ten jejich obrovskej návěs projel přes stopku a zprava to do mě nabořil. Já jsem letěl do jednoho pangejtu, Besie letěla do druhýho. Strašně jsem se pomlátil a nechtěl jsem se radši ani hejbat. Slyšel jsem ale chudáka Besie, jak naproti naříká. Bylo mi jasný, že je na tom bledě. Za chvíli pak přijel policajt. Slyšel asi Besie naříkat, tak šel nejdřív k ní. Jak se na ni kouknul, tak vytáhnul pistoli a střelil ji rovnou mezi oči. Pak přešel silnici, pistoli pořád ještě v ruce, podíval se na mě a povídá: tvá mula na tom byla tak mizerně, že jsem ji musel zastřelit. Jak se cítíš ty?“