Jedeme po stráních kolem údolí. Po zdlouhavé, ale zajímavé jízdě, dojeli jsme v 9 hod. do stanice Magotoj. Stráně se ponenáhlu ztrácejí a kolem trati kraj rovinatý.
Po pomalé noční jízdě o 1/2 9 dojeli jsme do Borzy. Zde též stojí vlak důstojnické školy. Včera zde na stanici nastupovali bandy v síle 4.000 mužů, byli však Japonci odraženi. Dnes mají pohotovost, nesundávají se sebe ani při jídle výzbroj.
Z Borzy odjíždíme odpoledne po 4 hod. a brzy se stmívá. V noci jedeme volně - trať špatná.
Ráno v 6 hod. jsme přijeli do st. Mendžurie. Stojíme zde déle a proto mnozí byli ve městě. Je sice malé, ale obchodní ruch obdivuhodný. Na nákup se sem sjíždí z daleka. Viděli zde Číňany, Kirkize, Rusy, Japonce, Burjaty, Baskyry i Korejce. Nádražní budova i nádraží je veliké a dosti čisté. V pasažírských vlacích se konají prohlídky.
Zajímalo nás čínské vojsko, které šlo uvítati jakéhosi svého vyššího. Nejpozoruhodnější je jejich hudba. Sestává ze 6 trubačů, 2 bubeníků a jednoho, který tluče buben velký s činely.
Stromů málo a když o 4 hod. odjíždíme, jedem krajem úplně pustým, bez jediného keře a stromku. Kraj mrtvý, pouze u trati na velkou vzdálenost domky železničních zřízenců.
V 1/2 6 večer na st. Čzalajnor. Asi 3 versty odtud jsou uhelné doly, které jsme z vlaku viděli. Pracují zde Číňané. Pouze správa je ruská. V 7 hodin stavíme na menší staničce Čagon. Zde lokomotiva bere vodu a za nedlouho jedeme pustým rovinatým krajem dále na východ.
V pátek o 4 hodině jsme přijeli po noční rychlé jízdě
166