Pátek. Od časného rána je v našich kasárnách jako v úle, všude se balí, z rána vynáší na dvůr a konečně na nákladních automobilech odváží na nádraží. Na věcech jsme měli položený náš prapor přivezený z Revelu (černý s červeným kalichem), který se nám ztratil. Našel se u dělostř., kterým byl omylem dán a vrácen.
Odp. ve 3. hod. se řadíme v šik a za zvuků pluk. hudby odcházíme. Hudba zahrála asi 5 pochodů (do druhé Kazačí ulice) a my jdeme na nádraží. Je spousta prachu a proto jsme na nádraží přišli jako kominíci. Stmívalo se již, než jsme došli na místo. Při našem příchodu právě přijíždí pro nás určený vlak. Ihned jsme se dali do práce. Vyčistili a připravili si vagony k obývání. V každém vagoně 1 četa. Snesli jsme prkna, udělali palandy, pušky umístili ke stropu, sehnali jsme kamínka. V noci jsme byli hotovi a uléhali pak v novém, ale známém bydlišti.
Z rána silně chumelí. Velké vločky sněhové padají k zemi. Dopoledne se ještě zařizujeme a odpoledne jsme přetaženi na nádraží Irkutsk, kde čekáme od 2 hodin do 1/2 4. Touto dobou odjíždíme a za nedlouho mizí nám na obzoru věžatý Irkutsk, v kterém jsme strávili celkem 9 měsíců. Mlha se rozprostírá nad údolím řeky Angary. Večer o 1/2 7 jsme přijeli do stanice Bajkal. V těchto místech vytéká z jezera Bajkalského řeka Angara, která protéká Irkutskem. Litujeme, že je již tma, že neuvidíme malebnost "krugobajgalné" dráhy v denním osvětlení. Stejně ale čekáme na tunely. Je jich celkem 39. Všech jsme se nedočkali, neboť podle chuti spánku jeden po druhém usínal.
Dráha vede po srázech, místy po skaliskách
163