frontě a jak se jim žilo za bolševíků v zajetí.
V noci odjíždí celý pluk na Samaru.
Stav roty: přítomných 184.
K večeru přijíždíme do Bugulmy a pokračujeme v další cestě. Projíždíme známá místa. Hoši trhují. Prodávají různé věci.
D. č. Marek jmenován praporčíkem.
Časně ráno stojíme již na stanici Čišmy. Obrátili lokomotivu a jedeme směrem na Samaru. Stále se tomu nevěřilo, že pojedeme tam. Nyní to bylo jisté. Je krásný podzimní den. Nálada povznešená. Slavíme svátek sv. Václava, čtyřleté založení našeho praporu.
Zřídkakdy se zastavujíce přijíždíme ráno na stanici Smyšlaevka, kdež jsme byli náčelníkem st.Samary zastaveny. Setkali jsme se tu s druhou naší polovinou od našeho praporu. U Sysráně to praská.
Na příkaz generálmajora Čečka byla naše rota zároveň s první rotou vyslána do Samary, odkudž téže noci odjíždíme k Ivaščenkovu, zaňatého předcházejícího dne krásnými a postavšími dělníky patronního závodu.
K rotě přidělen prap. Fuchs.
V Samaře živě se baví, smějí se, laškují. A je již pozdní noční hodina. Vůbec je to zde samý voják a důstojník a fronta i Samara je ohrožena. Nedbají na to, jen když se baví, užívají světa. A my, my to máme chránit, "vytrhnout". Za takové nálady jedeme dále a nebýti to na záchranu našich hochů, kteří jsou tam obklíčeni, tvrdí se, že by se rozhodně nejelo. Přijíždíme do Tamilova a chystáme se k vystoupení.
Brzo ráno vystupujeme. Kraj ponořen v mlze. Jdeme podél trati za vedení prap. Novotného a brzy tvoříme řetěz. Naše rota jde při trati a na levo od ní. Postupujeme rychle, téměř nikdo odporu neklade. Prohledáváme všechny domky. Po ulici jdou tak partie po 5 lidech. Větší bitka se stala o nádraží, kde byl i raněn Mikoláš Alois. Byl zde saratovský internacionální pluk. Nejvíce v něm bylo Maďarů a Poláků. Též i Srbové a Češi. Raněný Srb dokazoval, že donucen k tomu okolnostmi, že šel, aby nezahynul hladem.
102