nalezen dopis Štrombachův obsahující program činnosti českých kommunistů, sloužící k vnesení rozkolu a rozpadu do našeho vojska.
První půlrota jede jako ochrana tratě, aby mohly bezpečně projeti ešalony čtvrtého pluku, kterých část byla ještě v Serdobsku, kdež museli spáliti jeden ešalon. S posledním vlakem vrací se zpět. Je noc. Náš ešalon stojí již na Penza II. Po příjezdu služby náš vlak okolo 4 hodiny odjíždí ke Kuzněcku. Jedeme tak rychle, bez zastávek, jak jsme od našeho nasednutí do vlaku ještě nejeli. Jsme veselí. Mnozí mají nový oděv. Z každého téměř vagonu trčí kulomet. Dovídáme se, že Skoták, Mottl a Pospíšil byli vzati do zajetí asi se 60 českými komunisty. Vzati i mnozí od sověta, Kurajev unikl.
V poledne přijíždíme do Kuzněcka. Stojí zde záložní pluk. Sovět nekladl zde odporu. Nastává čilý obchod výměnný. Kupují se vysoké boty za pět funtů cukru. Muselo se to zakázati.
Po obědě jedeme dále. Na první stanici v Nikulíně vidíme hroby obětí nedávné železniční katastrofy postihnuvše vlak divisijních pekáren. Krajina lesnatá, převládají břízy. Dosti vlhká, s množstvím potůčků. Daří se zde dobře blatouchu. Jeho sytá žluť bije v oči. Zřízenci s námi sympatisují. Horlivě nám pomáhají a kde mohou prokáží svoji úslužnost. V Penze dali jsme jim na jejich prosbu i pušky. Co budou s nimi dělati? V 5 hodin jsme v Syzráni.
Sovět zůstal nesvržen a dále úřaduje. Stojí zde mnoho našich ešalonů.
Syzráně zmocnila se dělostřelecká brigada a obohatila se o děla. Půlrota je hned poslána na ochranou službu proti městu. Prý proti nám se zbraní nevystoupí. Těžko jim však věřiti. Je jich zde značná síla. Jsme rozloženi až k železničnímu mostu na trati k Moskvě a chráníme tak nádraží.
Má se zde sejíti představitel sovětské vlády, zástupce francouzské missie a Maxa. Konflikt se má urovnati.
Vrátil se náš rotný velitel prap. Fišer a oba Vorlíčkové z Moskvy. Přivezli míče na kopanou a kříže georg. Z rozvědky vrátil se Karel Rot. Vypravovali o svých příhodách.
Na nádražích vylepovány tyto proklamace:
54