debatách jsme se rozhodli. Skládají se v posledním vagoně.
Na sjezdové předporady odjel br. Drábek. Pomýšlí se výzdobu teplušek, ale pro nedostatek chvojí omezeno pouze na přípravu. První četa dělá obrazy Návrat dobrovolce a jeho Vzpomínky. Druhá četa (jež byli nejzdařilejší) Bývali Čechové (Horymír jede na Šemíku) a druhý obrázek junák v boji se saní i jiné obrazy na motivy vlastenecké.
Ustavena demarkační linie. Němec vpuštěn hluboko do Ruska. Ukrajina slíbila dáti Německu 2.000.000 pudů obilí. Finové chtějí býti samostatní, pobaltičtí národové též i rodí se nová Polska. Turecko chce míti pod svoji ochranou Tatary. A ve vnitřním Rusku boje.
Opouštíme Inžavino. Konečně jsme se dočkali. Radost bylo viděti v očích všech. Ovšem byli i někteří, jejichž srdce muselo náhle, násilně přetrhnout pouta lásky. A několik Romeů pro poslední ruky stisknutí zmeškali vlak. Pojedeme prý bez překážek rychlostí osobních vlaků. Nejeli jsme proto tak dlouho, že jsme museli čekati "očereď". Je teplo. Okna i dvéře máme otevřeny a díváme se do kraje. Tu a tam vyráží již bujnější zeleň. Večer v Kirzanově.
O 9. hod. přijedeme do Rtiščeva. Opět naděje na delší čekání. Vystrčili nás stranou za nádraží. Stojí zde několik našich ozdobených ešalonů. Nádraží přeplněno nesčíslnými cestujícími. Jsou to většinou "měšočníci" s různými náklady chleba a mouky. Vezou hladovícím svým rodinám. Byli několik set verst od domova, aby mouku opatřili. A tu často přijde krásnoarmějec a mouku zrekviruje. Prý provádí tak "borbu" proti spekulaci.
Chodíme cvičiti prostná a provádíme různé hry. Byly i závody v běhu 200x [1]. Vítěz Čech od naší roty. Dostal peněžitou odměnu. Museli závoditi všichni od 1. praporu.
V novinách článek od českých komunistů, že
44
[1] - Význam písmena "x" je nejasný.