husté cepy. Mužíci většinou je rádi přivítali a pohostili. Je máslenice a proto bylo dost ruského silného moku, který našim dávali ochutnati. Na zpátek přinášeli si "blíny" [1] podobné našim livancům, avšak bez chutě. Praktičtější berou s sebou rance, aby přinesli i svým bratřím v "partě", co ve vesnici seženou. Na nádražích mohlo se koupiti málo a chleba málo kde. Jen náhodou koupilo se na nádraží z "lávky" dva, tři bochníčky chleba, slušně drahého.
St. Djakonovo.
Ráno stihl náš ešalon Kursk. Dlouho jsme se nezdrželi. Po hodině opouštíme nádraží. Je zde několik vlaků krásnoarmejců a Maďarů a Němců. Na vagonech nápisy: Erster Zug a p. Ti jistě spasí Rusko a lidstvo!
Počasí mizerné. Na Ukrajině již bude hezky a zde dosud zima. Duch roty dosud dobrý. Francie vítězí. Němci utrpěli porážku. A zde? Zde podepsán potupný mír.
Jedeme směrem k Voroněži. Ve vagonech není hnutí. Máme již kamna. Dole si libují, že již není zima jak v lidomorně. Co spí nahoře, nemohou vedrem vydržeti. Co mají lože u kamen, mají "životy" propálené od protahování se v noci. Kamna bývají často do červena. O to hlavně dbají ze "Sibíře"- dolení. Hoření otvírají okénka. Není divu, že se utvořily dvě republiky a často přerušují se diplomatické styky. Trochu místa je jen u dveří. Musí být všichni na místě. Ze zdola chodí na návštěvu "hořením", aby nemuseli býti stále skrčení. Nejlepší "pohodlí" je při obědě!
Přijíždíme do Ochočevky.
Jedeme rychle ku předu. Snad se přece rozhýbáme, vždyť se přímo plazíme. Přijíždíme do Jelců, kde se má soustřediti celý korpus. Nestalo se tak. I zde není chleba. Dostaneš kousek při koupení salámu.
Zatáhli nás na vedlejší kolej, mezi město vagonů. A to pěkné nádraží! Vzorné semeniště nemocí! Výpary z hnoje dráždí tvůj nos a špíny, odpadků jako na smetišti.
40
[1] - slovo špatně čitelné