silnici dosti slušné šlo se pěkně. Ale pak brouzdali jsme se v polních cestách s ledem a tajícím sněhem ve vodě a blátě. Ubytovali jsme se v Ivankově v cukrovaru. Zde nám hoši od 5. roty vypravovali, co se stalo. (Naši jeli na rekvisici. Folvark byl úplně rozebrán, každý plíšek mužíci sebrali. Ze strachu, aby nemuseli nic vrátit a štvaní frontoviky obklopili naše na povozkách. O dohodě nechtěli slyšet. Byl "bazár" a mnoho napilých. Ozval se výstřel. Zahájena střelba po našich. 3 ubiti a několik raněno. Zvěrsky s našimi nakládali. Podařilo se uniknouti, někteří v přestrojení v noci.
Od strážného oddílu se vrátili: Mikuláš Holčák, Vítek Bareš. Jako písař odešel Outrata. Sekanina Alfons ke 4. pluku.
Ze zápasného pluku přišel Kapusta, Dolana Jindř. a Dvořák Frant.
Ráno o 1/2 9 vycházíme. Po hodinovém pochodu stojíme před Velikou Kotelnou. Výpravu řídí por. Syrový, který sdělil proč se výprava podniká. Rozvineme se do řetězu. Naše rota postupuje po pravém křídle. Lidé z vesnice ujíždějí. Musíme přes zamrzlou již popraskanou řeku. Odvažují se první a jednotlivě všichni za nimi. Slézáme prudký vysoký břeh u řeky, načež přes rovné pole k vesnici. Po nás ještě není výstřelu. Přišel proti nám stařec s chlebem a vítá nás. Stranou ozývají se výstřely. Procházíme vesnicí. Lidé ustrašení. Prohledáváme chaty, není-li zbraní a nábojů. Všechny muže posíláme ke kostelu, kde bude "schod". Hlavní provinilci utekli. Selský "schod" odsoudil 4 k oběšení. Pověšeni u stavení. Rota seřazena. Přichází "batuška", který prosí o milost pro ně našeho rotného. "Bagáni" řvou: "Oběste je !" Ženy kvílí. Děti vřískají. Nerozhodnost pověsit - nepověsit je napínavá a rozčilující. Konečně jeden po druhém se houpá. (Otec musel pro syna přinésti provaz, sami si rovnali oprátky na krku.) Viseli do rána.
Folvarky úplně vyloupeny. Plech se střech serván. Kde jaké železo, kůže, hřebík rozneseno po chatách. Budovy zpustošeny. Hudebninami polepeny stěny chat. Tak se rozuměla revoluce - svoboda. - Byli jsme umístěni
30