"Vy gotovy, vy soveršeno gotovy. S vami ja ne bojus chot seičas v nastuplenie". [1]
Desátník Vašátko a střelec Dolek posláni do granátčické školy. V rotě bude utvořena četa granátníků. V příkazu uveřejněno provolání prof. Masaryka ke vstupu do vojska. - Nařízena přísná prohlídka nábojů. Hoši chodí na lov, ačkoliv to bylo zakázáno, hrají si na Nimrody a jeden prostřelil si loket pilovanou patronou.
Dovídáme se, že Duchonin 26. IX. dovolil utvoření č. s. korpusu i záložní brigády. Zavádí se franc. řád, velení ruské, české jen při slavnostech. - Na dovolené někteří bratři chovali se způsobem hanobícím dobré jméno českého vojáka (prodávali na rohu za nedostatku peněz papirosy ap.) Proto v příkaze se vyzývá k dustojnému chování.
Kuchyň vaří k spokojenosti, ačkoliv se stále mastí olejem. Děžurní měli vždy hodně práce než rajon roty oběhli. Zavedeno troubení, na cvičení, na oběd, na prověrku. Chlapcům chutná zvlášť je-li něco lepšího k jídlu. Tu děžurní musí bedlivým okem hledět, aby se nepřebralo a na všechny se dostalo. Chozajky též často zvou ke stolu, v některých chatách každodenně. V pečení chleba sjednána náprava. O žaludek tedy postaráno. - Nové divadlo se připravuje na čisté sýpce "folvarku". Podlaha je cementová. Pracují na tom herci. Z naší roty Martinek, Komárek, Kratochvíl, Šubrt, Brož a Růžička. Hodně se nastarali, ale pro umění musí se něco obětovat. Divadlo plukovní postaveno ve stodole v Labuni.
Na službu chodí se ke skladům do Labuně a do lesa, kamž je nejdále. Ze služby odtud se přichází až k večeru. Odtud dováží se pro kuchyň dříví. Vozí je mužíci pod naší ochranou (labunští nechtěli propouštěti - dřevo jim záviděli). Platila se za ně státní cena. Při dopravě byly časté nehody. Chatrné vozy měly hned kolo v půli nebo vůz se polámal. Jezdilo se často a dříví na kuchyni stále málo, zvláště když některý bratr přál chozajce více a dal jí za přivežení víc než polovinu nebo silnější kusy. (Za dovoz směl si "chozajn" ponechati polovinu přivezeného dřeva.)
Labuňské "vězení" nemá s vězením nic společného. Zavření vlastně mají úplnou volnost. "Gulají", chodí do divadla i ze stráže počínali se vzdalovat až přišel kap. Štěpánov. Na neštěstí měla naše rota službu. Vězení téměř prázdné. Stráž se nastěhovala do vedlejší místnosti jako zavření. Od té doby byl pořádek.
17
[1] - poslední věta je v azbuce