"stálí" odběratelé. Okurky do koupě nespadaly. Ale i ty vůčihledně mizely. Sama Rettigová by se divila jídlům námi připravovaným. Ale což, jen když chutnalo!
Štáb byl umístěn v rozkošném zámečku s malebným sadem. I naše byly vzdušné. Propouštěly hodně vzduchu i sluneční paprsky, za deště však mnoho vody. Kdo bydlel v kůlně měl byt stálý s věčným klidem. Ze stodol museli se stěhovat, když chtěl hospodář mlátit.
Naše starosti točí se okolo posledních událostí na frontě. Smutné zprávy! Čísti není co. Přišel pozdravný dopis od pr. Vašátky.
Měl býti oddych, ale cvičíme na bažinaté louce krášlené četnými hrbolky. Připravujeme se na uvítání prof. Masaryka. Parádním výkonům jsme v poli odvykli, je třeba mnoho píle.
Tatíček přijel. Toho dne jsme jej nespatřili. Pouze z rot byli posláni důvěrníci, kteří měli přednésti žádosti a stížnosti, kterých bylo dosti (na zásobování, oboz ruský - ruští Čechové, říkali si pane, vy a měli některé vlastnosti ruských hospodářů, na ošetřování nemocných, na některé důstojníky ap.). Z naší roty vysláni Hrouda a Šucha. Slíbil nápravu. Ostatní zatím horlivě debatují. Jak bude asi vypadat prof. Masaryk, zajisté ustaraný, bude spokojen, že to je špatné uvítání, aby nás hned rovnal a mn. j.
Počasí se vyjasnilo a nebýti toho bláta, na které jsme tak kleli, bylo nádherně. Odcházíme na prostornou louku za vesnicí. Místo slavnosti ozdobeno jednoduchou ale vkusnou slávobranou několika pavilonky pro hosty a hudbu. K nebi pnou se mohutné duby. Přišli jsme na místo s botami umazanými - museli jsme přes obrovskou kaluž kalné vody. Zde se seřazuje celá brigáda (3 pluky) a dělostřelectvo (1 baterie, obsluhují Rusové, česky umějí říkat pouze Nazdar). Utvoříme čtverec, jehož jedna strana je volná. Dychtivě čekáme. Každý by rád viděl toho, po kterém jsme tak toužili. Přijíždí. Objeví se kočár se spřežením 4 bílých koní (ze zámku) - v něm prof. Masaryk. Vystupuje - za ním Maksa s Plecandou. Proti všemu očekávání pluk. Mamontov velí i nám, a to česky: "K poctě zbraň!" V prvním okamžik nevíme, co to znamená, po prvé jsme tento slyšeli, ale přece bereme "na karaul", ne již tak stejně, jak když usekne. Masaryk prochází kolem nás. S jakou radostí se hoši dívali v jeho usměvavé oči! Jak je prostý a tak veliký!
Parádní pochod se zdařil. "Vytáhli" jsme se. Velel náš plukovník.
9